Obsah stránky

Historie a současnost obce

Obec Kunčice nad Labem se rozkládá v podhůří Krkonoš v údolí vytvořeném řekou Labe. Od města Vrchlabí, které je výchozí branou do Krkonoš, je obec vzdálena 4 km. Obcí prochází silnice III. třídy, která je spojnicí měst Hostinné a Vrchlabí. Nad řekou Labe, která tvoří hranici s obcí Horní Kalná, prochází prastará cesta, tzv. kalenská příčnice (XII.století), nadmořská výška kolem 460 m n.m. Na severovýchodní straně údolí prochází obcí železniční trať č.040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov a ze železniční stanice Kunčice nad Labem odbočuje trať do Vrchlabí. Po obou stranách údolí se táhne zalesněný svah. 

Počátky obce jsou spojeny s kláštercem benediktinů zvaným Vrchlabské proboštství, který stál jihovýchodně od Klášterské Lhoty. Proboštství bylo založeno kolem poloviny 13. století. Patronkou proboštství byla královna Kunhuta a od jejího jména je odvozeno pravděpodobně i jméno obce. Vznik obce je kladen do 60. let 13. století. Vedle českého názvu obce se začíná od počátku 16. století objevovat název německý - Pelsdorf. Snad se takto projevilo dosídlení německými kolonisty, vedenými jakýmsi Pelzem. Stará německá pověst však vypráví jiný příběh. V obci přebývali lovci kožešin (Pelzjägr). Jednou se jim naskytla nevídaná příležitost, do rány jim přišel medvěd. Neváhali a ulovili ho, ovšem k nemalému zármutku medvědáře, kterému huňáč utekl. 

Kunčice byly zpočátku obcí zemědělskou, ale již na přelomu 16. a 17. století zde František Matzer provozoval jednu z prvních papíren v Čechách. Po polovině 19. století byla přeměněna na brusírnu dřeva. V 18. a 19. století bylo dalším významným zdrojem obživy místních obyvatel domácí tkalcovství. Velmi důležitá pro další rozvoj obce byla stavba Rakouské Severozápadní dráhy. Kunčické nádraží, později důležité jako křižovatka s dráhou do průmyslového Vrchlabí, bylo předáno do provozu roku 1870. 

První zmínky o vyučování dětí v Kunčicích máme z roku 1760 a již roku 1813 měla obec vlastní budovu školy, která sloužila do roku 1886, kdy ji nahradila nová, která slouží svému účelu dodnes. 

Nejvýznamnější památkou Kunčic je kaple Panny Marie. Původní zděná klasicistní kaple byla postavena r. 1847 za významného přispění vrchního Vrchlabského panství Jana Křikavy. Tato kaple však nedostačovala potřebám obce a proto byla po vzoru kaple v Klášterské Lhotě rozšířena r. 1906 o zajímavou lehkou hrázděnou přístavbu lodě. Kaple Panny Marie v Kunčicích nad Labem se nachází vlevo od silnice ve směru do Hostinného nedaleko školy. Roku 1847 byla ve vsi postavena s přispěním Johanna Křikavy, vrchního Vrchlabského panství, klasicistní kaple zděná z červeného pískovce s trojbokým závěrem, který je však zevnitř půlkruhový. Nároží závěru zdůrazňují ploché pilastry. Kaple je zaklenuta plackou, závěr pak konchou. Kapli osvětlují z obou stran půlkruhová okna. Z hřebene střechy vyrůstá osmiboká zvonička s lucernou a jehlanovou střechou.

Společenský život obce dotvářely různé spolky. Vedle Německého školského spolku to byl především spolek hasičský, založený r. 1893, dále pak Spolek Němců v Čechách a Spolek veteránů. Česká menšina se sdružovala především v místní pobočce Sokola. 

Česká menšina posílila výrazněji po r. 1918. V roce 1930 v obci žilo 554 Němců a 128 Čechů. Po Mnichovské dohodě v r. 1938 prchali, jako z celých Sudet obecně, Češi a po r. 1945 naopak následoval odsun Němců. 

Obec má výhodnou výchozí pozicí pro výlety do Krkonoš i okolí. Vlakovým spojením se dostanete do Trutnova ( 40 min) a Svobody nad Úpou, horského střediska Rokytnice nad Jizerou ( 60 min), nebo do města Vrchlabí – výchozí brány do Krkonoš (7 min) a odtud dále autobusem do Špindlerova Mlýna.

Dvůr Králové se známou ZOO - SAFARI je vzdálen pouhých 32 km.
Špindlerův Mlýn – známé horské středisko je vzdáleno 20 km.
Hostinné 10 km.
Jilemnice 10 km.

Nejbližší koupaliště je v obci Dolní Kalná – vzdálenost 7 km. Ke koupání a rekreaci lze využít rovněž rybník ve Vrchlabí – vzdálenost 5 km. Ke koupání a osvěžení lze využívat i řeku Labe, která rovněž poskytuje možnost rybaření.V zimním období mohou okolních kopců využívat především lyžaři – běžkaři.